Jedna taková hospodská akce do která jsem se nechala ukecat aneb moje první a poslední dostihy. To se takhle ráno ocitnete s bandou chlapů, který za normálních okolností vídáte jen před barem (za barem jsem v tom případě já). Nacpete se do jednoho ze dvou (ten počet je klíčový) minibusů ( + bedna piv, dvě láhve vína, kotel malibu s kolou - kterej vám ještě před odjezdem vyteče na tričko, a šéfůj podivnej lektvar s ginem) no a jedete.
po cestě ještě stačíte třikrát zastavit, z toho třikrát na záchod, ať je kdekoliv a jednou taky posílit zásoby do další hospody. Takže nakonec dorazíte kolem jedné už skoro namol a splete si všechny ty vstupní lístky a strávíte dalších deset minut čekáním na to až vám ten zatoulanej lístek mezi stovky dalšími vrátí zpátky. Byla to vlastně moje free-sázka, kterou jsem stejně projela.
Kouknete se na první závod, koně prosviští během pěti sekund, tak se jdete podívat okolo, za tech dalších šest závodů to projdete asi padesátkrát a už vás to nebaví, fouká vítr a je vám šílená kosa a ještě ke všemu vás štve jak každej vyhrává. Tak si dáte hranolky a další pivo.
Pak už je vám to všechno jedno a čekáte na konec. Ve finále se vám ztratí parťačka v tom druhým minubuse a vedle vás najednou sedí ten největší ožrala z celýho přeslavnýho "zájezdu" podávajíc vám poslední plechovku piva. A náhodou to byl docela super den :D jen se pro příště naučim sázet :)
Thursday, 7 May 2015
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
4 komentářů:
A kampak se stěhuješ ? ♥ London ?
Já chci jít taky na horse races!!! :D
haha! ne London nikdy :D asi zůstanu tady v Cranleigh jen už nechci bydlet u rodiny:-)
Tak to je jasne , kdyz si vzpomenu jak to vsechno zacinalo :D hah
http://dreammorebabe.blogspot.cz/
Post a Comment