Všem, kteří byť jen na chvilinku kdy přemýšleli o tom jaký by to asi bylo být aupair udělám teď určitě velikou radost, protože jsem se rozhodla založit celou rubriku věnovanou na toto téma! A vlastně jsem si říkala, že by to pro někoho mohl být "good help", pokud tápete nebo nevíte a vůbec - klidně se pořád ptejte!
a teď se vrátím k tomu jak to všechno začalo... tři, možná čtyři roky zpátky bych asi nikomu nevěřila, že někdy budu aupair! Né vážně, já nikdy nebyla člověk se smyslem pro zodpovědnost a už vůbec jsem neměla ráda děti, kompletně bez zkušeností! No a pak jedna kartářka řekla mamce, že půjdu do ciziny, takže tady to asi všechno začalo, v to dobu jsem zrovna skončila jazykovku a podávala si přihlášky na VŠ. Nedostala jsem se ani na jednu a tak začal dlouhý "job-hunting", který se neúspěšně vlekl asi půl roku a mě už z toho začalo hrabat.
Takže jsem se ponořila do hledání různých pracovních pobytů, myslím, že jsem se prvně začala koukat po farmách v Irsku a podobně, upřímně teď mi ta myšlenka přijde hrozně vtipná Cler na farmě dojí krávy a podobný zvěrstvo haha! No a dostala jsem se až k aupair, čímž jsem si pořád nebyla až tak jistá. Pak jsem jeden večer kompletně zpanikařila a celej tenhle zahraniční plán jsem úplně odpískala, jak moc jsem se bála.
Další dva měsíce jsem zase strávila hledáním práce doma a zase kompletně na nic. Pak přišel rozchod. Takže jsem měla takovej pocit, že opravdu potřebuju změnit prostředí, nebo spíš převrátit celej život na ruby, takže jsem sebrala všechnu odvahu a pustila se do velikýho plánování, prostě jsem si řekla, že to všem natřu a prostě to dokážu! Nechala jsem si vyřídit pas a to byl ten první důležitej krok dopředu a věci se konečně dali do pohybu... O tři měsíce později stojím v Praze na letišti s letenkou v ruce a s šancí na lepší budoucnost. Teď jsem za to na sebe patřičně hrdá, ale hlavně šťastná.
7 komentářů:
krásně napsané!
jee jsem zvědavá na zkušenosti aupairky..sice v Anglii jsem ale tohle bych nikdy asi dělat nemohla:DD
Jee, tos mi udělala radost, moc se na články těším :) Hezky napsané, mám/budu mít podobný příběh - taky po jazykovce, taky neuspesne prijeti a ceka me hledani prace, do toho přítel odletí do Ameriky a me tu nechá takze taky prijde rozchod. Jen tu odvahu najít, opustit milovaný dum a pohodlí a odletet!:D:)
Odleť s ním!
Jede za sportem a na školu, nemuzu:-/
Já si řikám, že od tebe dlouho nevidím žádnej článek a ty si utečeš na jinej blog :D Ale chválím, je to tu super přehledný, tyhle jednoduchý designy já ráda :)) No a taky jsem si pohrávala s myšlenkou odcestovat, tys k tomu měla asi ty nejlepší podněty, i když je rozchod dost bolestivá věc, tak si myslím, žes udělala to nejlepší, cos mohla ;) možná, že kdybych během posledního roku na vošce nezabředla do dalšího vztahu, tak jsem teď taky v prdelákově :)) Moc ti to přeju a taky trochu závidím. ale kdo ví, třeba se jednou taky někam vydám. Ale k dětem to rozhodně nebude, ty já nerada :D
P.S. Kdyby ti v Anglii chyběly trička, máš šanci u mě nějaký obdržet :D
Občas se člověk musí rozhodnou jinak,aby byl šťastný no :)..pěkně napsané.B
Post a Comment